Tea

10. září 2008 v 19:20 | Yumi |  Tea
Takže tady je něco pro milovníky čaje (jako třeba mě XD)

Historie čajových škol
Tanaka Joširó, veřejnosti asi více známý jako Sen no-Rikjú, vstoupil do historie Japonska jako buddhistický mnich, reformátor čajových obřadů, politik a čajový mistr. Tento člověk se narodil v roce 1522 ve městě Sakai. Jeho otec byl úspěšný obchodník, a tak podle zvyklostí doby se jím stal i Rikjú. Bohudík čaj, čajový obřad a celková příprava čaje ho uchvátily natolik, že se stal čajovým mistrem. Rikjú hlásal čtyři ideály cesty čaje: harmonii, úctu, čistotu a klid. Navrhl nízké a malé vchody do domků, kde se čaj připravoval. Díky tomu musel každý host (bohatý či chudý) při vstupu sklonit hlavu až k zemi - tím vyjádřil pokoru a úctu k domu a hostiteli. Jako čajový mistr a buddhistický mnich byl pozván do paláce, kde se stal čajovým mistrem dvou největších vládců středověkého Japonska Ody Nobunagy a Tojotomi Hidejošiho. Dle legendy Rikjú věnoval peníze chrámu Daitokudži v Kjótu. Tamní mniši mu zde jako projev úcty nechali před vstupem do chrámu postavit sochu s jeho portrétem. Hidejoši to považoval za výsměch své osobě a Rikjúovi přikázal spáchat rituální sebevraždu Seppuku. Poslední přání Rikjúa bylo vykonat před svou smrtí čajový obřad. Jeho přání bylo vyhověno.
Sedm pravidel čadó, které Rikjú hlásal:
Udělej lahodnou misku čaje.
Urovnej dřevěné uhlí tak, aby se v něm ohřála voda.
Květiny uprav tak, jak vypadají na louce.
V létě vyvolávej zdání chladu, v zimě tepla.
Konej vše s předstihem.
Buď připraven na déšť.
Měj ohledy ke každému, v jehož společnosti se ocitneš.
čte se po sloupcích z prava do leva
Rikjúuv majetek rozdělil jeho vnuk Gempaku Sótan mezi své tři syny, kteří pak založili tři školy čaje. Názvy škol byly odvozeny od částí domu rodiny Sen:
Omotesenke - znamená přední část domu
Urasenke - zadní část domu
Mušakodžisenke - název ulice, kde byla škola založena
Styl, který vyučoval Rikjú, i dnes stále vyučují všechny tři školy. Jmenuje se Wabiča (styl děravé chýše) a lpí na jednoduchosti, neokázalosti a rovnosti lidí. Wabiča je opakem stylu Sóinča, který upřednostňoval Tojomi Hidejoši. Ten v touze za přepychem zašel tak daleko, že si v Šoinča stylu postavil celou čajovou místnost i s výbavou k přípravě čaje ze zlata.
V dnešní době je největší školou čaje na světě již výše zmiňovaná Urasenke v Japonsku. Tato škola má své pobočky také v jiných zemích: USA, Francie, Německo, Rusko, Brazílie, Finsko, Egypt a od roku 2000 také v Praze. Od roku 1964 je nejvyšším představitelem 15. generace této školy Urasenke Sóšicu Sen XV.
zdroj: Tady samozdřejmě čajovna ^^
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama